Bylinka měsíce: Šípek

Růže šípková je planě rostoucí keř, který dosahuje výšky až kolem 2 metrů. Kvete obvykle během června a července, světle růžovými kvítky. Kmen je pokrytý malými, ostrými trny, které rostlině pomáhají ve šplhu a všichni je známe z pohádky O Šípkové Růžence. Plody se objevují na přelomu září a října. Jedná se o výrazné červenooranžové až sytě červené plody, nejčastěji kulovitého tvaru. Uvnitř jsou drobná semínka obalená jemnými chloupky. Nejedná se však o plody v pravém slova smyslu, nýbrž o takzvané souplodí nažek. Šípky jsou zároveň mrazuvzdorné.

Keře růže šípkové jsou neodmyslitelnou součástí české krajiny. Rozmnožují se velmi snadno pomocí rozrůstání kořenů nebo roznášení semen ptáky nebo savci. Rostlina se vyskytuje ve velké části Evropy a částečně i v Asii.

Šípky se používají jak v potravinářském, tak kosmetickém průmyslu (např. šípkový olej). Připravit se z nich dá nejen skvělý čaj, ale i omáčky, marmelády, likéry, víno nebo pálenky.

Plody mají vysoký obsah vitamínu C a A, obsahují i vitamíny K a B a mnoho minerálů. Šípky společně s rakytníkem řešetlákovým patří mezi nejvýznamnější zdroje vitamínu C.

Plody šípku jsou díky vysokému obsahu vitamínu C silným antioxidantem. Ze stejného důvodu podporují přirozenou obranyschopnost organismus – imunitní systém. Podporují normální vylučování vody z těla, což působí příznivě na činnost močového měchýře a ledvin. Příznivě působí na normální trávení a dýchací systém. Vitamín C působí také na zdraví naší pokožky. Podporuje také normální stav kloubů.

Antioxidanty jsou rostlinné chemikálie, které jsou přirozeně protizánětlivé, chrání imunitní buňky před poškozením vlivem životního prostředí a podporují produkci bílých krvinek. Také jsou zodpovědné za boj s volnými radikály, které poškozují buňky a zapříčiňují jejich předčasné stárnutí.

Šípkový čaj

Příprava šípkové čaje – nálevu:

Za studena: Hrst šípků (na 1 litr vody) necháme vyluhovat ve studené vodě přes noc. Druhý den nálev zahřejme k bodu varu (případně několik minut lehce povaříme a necháme opět louhovat), poté důkladně přecedíme přes plátýnko kvůli obsahu jemného chmýří, které by nás mohlo dráždit v krku

Za tepla: Zhruba 1 lžíci celých sušených šípků vařte 5 minut v litru vody a poté nechtě 15 minut vyluhovat. Je vhodné vylouhované šípky trochu pomačkat a následně scedit přes jemné plátýnko nebo sítko. Dosladit můžete medem a popíjet během celého dne. Šípky nevyhazujte, můžete je louhovat klidně ještě dvakrát.

Domácí šípkový sirup

Budete potřebovat: 1 kg šípků, 1,5 kg cukru, 2 litry vody, 3-4 lžíce kvalitního rumu

Šípky rozmixujeme nahrubo, zalejeme vodou a v hrnci zahřejeme na 70-80 stupňů. Celou dobu udržujeme stálou teplotu pod bodem varu, abychom nevyvařili účinné látky a vitamíny. Necháme na plotýnce 10 minut a poté stáhneme. Propasírujeme přes plátno nebo hodně jemný cedník a poté opět zahřejeme na zhruba 50 stupňů a přisypeme cukr. Pořádně promícháme, dokud se cukr nerozpustí a poté můžeme plnit do sklenic. Do každé pak přidáme trochu kvalitního alkoholu, uzavřeme a necháme vychladit.

Sirup se dá vyrobit i za studena, kdy necháme šípky se studenou vodou macerovat 24 hodin na chladném místě. Poté směs ohřejeme (nevaříme), přecedíme, vmícháme šťávu z citronu, cukr a pořádně promícháme. Takto vzniklý sirup necháme vychladnout a poté plníme do sklenic.

Je výborný do čaje nebo jen tak, na lžičku jako prevence.

V naší nabídce najdete bylinkový sirup ŠÍPKOVÝ s více než 50% podílem bylinných složek.

Šípková marmeláda

Na šípkovou marmeládu jsou vhodnější měkčí, zralejší a sladší plody, které se již nehodí na sušení a přípravu čaje.

Kilo čerstvých šípků zalijeme vodou, aby byly potopené, a vaříme do měkka (cca ½ hodiny). Uvařené šípky propasírujeme přes jemné sítko nebo plátýnko. Na každý kilogram zavařeniny budeme potřebovat zhruba kilo cukru, přidáme hřebíček a znovu vaříme asi 15 minut. Hotovou marmeládu naplníme do sklenic a necháme dnem vzhůru vychladnout.

Zajímavosti a historie

Jeden z lidových názvů je psí růže – tento název údajně vznikl podle toho, že staří Římané používali růži šípkovou proti vzteklině.

Bylina se dodnes používá v tradiční čínské, tibetské a indické medicíně, homeopatii a lidovém léčitelství.

V severních státech se ze šípků připravují polévky a omáčky. Očištěné šípky se mohou napěchovat do skleniček a prosladit cukrem. Po nějaké době změknou a přidávají se do čaje. Šípky můžeme také konzervovat medem. V Anglii se používají k aromatizování tabáku.

Růže šípková je označována za královnu všech květin a symbol krásy.

Jejich příznivé působení popisuje už anglosaský herbář z 11. století, šípky bývaly nedílnou součástí lidového léčitelství.